Pokud z jakéhokoliv důvodu nežijeme s otcem našich dětí, a do našeho života najednou vstoupí nový partner se kterým chceme sdílet náš osobní život, je třeba představit ho rodině. Nejlepší je najít vhodnou příležitost a komfortní zónu neutrální půdy, aby vše nepůsobilo tak nějak strojeně a nežádoucím nepříjemným dojmem. Možný neúspěch by nás rozhodně neměl odradit od snažení.

Výlety a vaření
Je důležité všem zúčastněným nenabourat jejich osobní prostor, a včleňovat ho pomalu. Rozhodně psychologové nedoporučují nechat ho zprvu v domácnosti nechat přespat. Dobré je pokud k nim pomalu nachází cestu průběžně přes různé akce a výlety, které budou spolu sdílet. Můžeme ho zapojit do běžných činností jako je například příprava jídel a vaření. Skvělé jsou i nesoutěživé deskové hry a hračky rozvíjející kreativitu, jako je třeba hádání známé postavy. Měl by se stát aktivní součástí jejich života, chodit s nimi na koncerty, fotbal, do kina, do restaurace, účastnit se jejich recitálů a vystoupení.
Upřímný ochránce
Naopak není dobrým nápadem, aby naše potomky příliš rozmazloval nebo si je takzvaně kupoval dárky nebo dokonce finanční hotovostí. Nejlépe je-li upřímný a naslouchající s přirozenou autoritou ale i respektem. Takový, který rád pomůže v jakékoliv situaci, a nikoho nezesměšňuje. Uzavírá-li raději dohody, než by pouze rozkazoval a trestal.

Trpělivý kamarád
 Je třeba o nově nastalé situaci s dětmi mluvit, a neodsuzovat jejich případný nesouhlas. Získat si je může i vlastní zajímavou zálibou nebo svým zvířecím mazlíčkem. Obecně platí, že čím jsou mladší tím lépe si na změnu zvykají. Ty starší mající své vlastní vztahy, bývají chápaví a přející a nový dospělý člen pro ně bývá především kamarádem. Rozhodně není žádoucí se nesnažit nahradit druhého rodiče. Naopak by se měl s nimi umět trpělivě a postupně sžívat.