Průběžná kontrola

Strojírenství má hned několik konkrétnějších oblastí, přičemž jednou z nich je měření. Měřit se dá kdeco, ovšem my se podíváme na kontrolu rozměrů. Přeci jen u některých součástek stačí pár desetin a rázem už hřídel nepůjde do náboje nalisovat. To je ještě lepší případ, protože materiál se dá ubrat.

V opačném případě se mnohdy jedná o zmetek, který se vyhodí, protože navařovat chybějící materiál se vyplatí jen u hodně drahých součástek, a ne vždy to jde. Kontrola by měla probíhat postupně, protože když kus dojde třeba až k broušení a zjistí se, že nevyhovuje toleranci a v daném místě není dostatečný přídavek na broušení a takto špatně je na tom celá série kusů, tak to radost neudělá asi nikomu. Proto lidé u strojů průběžně výrobky měří buď sami, nebo je nosí do kontroly. V každém případě je potřeba vybavit všechny potřebné zaměstnance vhodnými kvalitními měřidly, aby výsledky kontroly byly důvěryhodné.

Kalibrace

Když vezmeme samotný pasametr, tak s ním toho moc nenaměříme, protože potřebujeme nejdříve ho zkalibrovat. Jedná se totiž o měřidlo nepřímé, což znamená, že nám neukazuje okamžitě naměřenou hodnotu. Máme zde totiž ručičku zobrazující odchylku od nastavené hodnoty a podle toho zjistíme, zda jsme vůbec v toleranci, přičemž tyto měřidla obvykle zvládají měřit v řádech tisícinách. Pomocí čeho provedeme kalibraci? Využijeme k tomu Základní měrky. Jedná se totiž o sadu přesných destiček s precizní povrchovou i tepelnou úpravou, aby si svou přesnost uchovali i při dlouhodobém používání.

Dají se skládat na sebe, takže si snadno sestavíme potřebný rozměr. Taková sada sice není nejlevnější záležitostí, ovšem máme u ní jistotu, že nám opravdu vydrží a můžeme se na ni spolehnout. Je však výhodné se k nim dobře chovat a starat se o ně. Tyto sady splňují normu ČSN, podle které je můžeme najít.